Nízkoenergetické a pasivní domy – 2.díl seriálu
Dá se očekávat, že v budoucnosti budou ceny energií stále stoupat a že se bude stále více prosazovat trend šetření přírodními zdroji. Proto už dnes stoupá počet novostaveb, které mají jen minimální spotřebu energie na vytápění. Plastová okna jsou v tomto trendu významnými pomocníky.
Přejete si mít opravdu ekologicky i finančně šetrné bydlení? Pak volte nízkoenergetický nebo pasivní dům: v prvním typu ušetříte přes 50 % energie na vytápění, v druhém až 90 %. Přesnější definice zní tak, že pasivní domy mají roční měrnou spotřebu tepla na vytápění do 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, nízkoenergetické do 50 kWh. Pro srovnání si uveďme tyto hodnoty: současné běžné novostavby mají měrnou spotřebu tepla 100 kWh, starší domy včetně panelových až 200 kWh! Obrovské plýtvání, když dnes máme k dispozici technologie, které nám už umožňují velmi výrazně šetřit.
Pasivní domy
Pasivní domy už mají tak malou spotřebu energie na ohřívání vzduchu, že nepotřebují žádný obvyklý systém vytápění. Nemohou se ale obejít bez systému rekuperace vzduchu, což je zvláštní způsob větrání, při kterém odcházející vzduch předává ve výměníku teplo čerstvému vzduchu přicházejícímu zvenčí. Za velké zimy pak stačí „doohřát” vzduch třeba solárním kolektorem, krbem na dřevo nebo i elektrickým přímotopem, který používáte tak málo, že to nepředstavuje žádný velký ekologický „hřích”. Kromě rekuperace spočívá celé tajemství pasivních domů v jejich dokonalém zateplení a izolacích, které musí být provedeny na vysoké řemeslné úrovni, aby nedocházelo k únikům tepla v takzvaných „tepelných mostech” (to jsou choulostivá místa kolem oken, dveří, balkonů, v rozích budov a podobně).
Náklady na stavbu pasivních domů jsou dosud u nás oproti běžným domům mírně vyšší, asi o 15 %, v blízké budoucnosti se ale tyto rozdíly zřejmě srovnají, protože příslušné technologie budou daleko běžnější. Bydlení v pasivním domě má ovšem svá specifika, protože s takovou stavbou se musíte naučit spolupracovat. Například si nemůžete pořídit krb o velké výhřevnosti, odpadají sálající radiátory, obtížně se vytvářejí rozdíly teplot v různých místnostech. Na našem území těchto domů stojí v současnosti desítky, v Německu a Rakousku ale už celé tisíce.
Okna v energeticky úsporných domech
Do těchto staveb musíme pochopitelně volit okna s nízkým koeficientem tepelné prostupnosti. Vynikající je například systém Inoutic Prestige, jehož komory jsou vyplněny speciální tepelně-izolační pěnou.
V nízkoenergetických domech, které nemají systém větrání rekuperací, ale přitom jsou velmi dobře utěsněné, vzniká potřeba cíleně větrat. S teplem totiž zadržujeme uvnitř místností i vzdušnou vlhkost, kterou produkujeme vařením, mytím i pouhým dýcháním. A pokud prostory dostatečně nevětráme, může vzdušná vlhkost kondenzovat a způsobit na zdech vlhké skvrny, nebo i růst plísní. Jak na to? Větrejte vždy intenzivně, nejlépe průvanem, po dobu 10 – 15 minut. V závislosti na užívání prostor byste takhle měli vyvětrat dvakrát až pětkrát za den. Po dobu větrání vypněte topení, abyste neplýtvali energií.
Většina oken dnes používá systém mikroventilací, tj. malých štěrbin (obdoba netěsností ve starých oknech), které můžeme vytvořit zvolením určité polohy kliky okna (obvykle je to čtvrtá poloha kliky).
Některé typy oken jsou navíc vybaveny systémy, které umožňují větrání pomocí speciální větrací klapky přímo na okně, jako je například klapka Regel-Air používaná v oknech z profilů Deceuninck. Tyto klapky fungují na principu rozdílného tlaku venku a uvnitř domu.
Okna z profilů Zendow+
Ať už máte ambici dosáhnout standardů nízkoenergetického domu nebo ne, rozhodně se vyplatí sledovat hodnotu koeficientu prostupnosti tepla rámem: například u systému Zendow+ je to 1,18 W/m2. Tepelná prostupnost celého okna Zendow+ pak činí 1,2 W/(m2.K) při použití izolačního skla s koeficientem prostupnosti Ug = 1,1 W/(m2.K).
Speciálně pro použití v pasivních domech je určen profil Inoutic Prestige, jehož původní šestikomorový systém je upraven na čtyřkomorový, který je ale navíc vyplněný speciální izolační pěnou Inoutic. Ta výrazně snižuje propustnost tepla rámem na minimální koeficient propustnosti 1,0 W/(m2.K) při zachování standardní konstrukční hloubky rámu 76 mm. Tento profil umožňuje osazení rámu izolačním trojsklem o maximální síle 44 mm. To ještě sníží tepelnou propustnost okna o třetinu, na 0,74 W/(m2.K), což splňuje i ty nejnáročnější normy pro energeticky pasivní domy.
Profily jiných značek plastových oken rozšiřují kvůli lepší izolaci stavební hloubku až na 110 – 120 mm, aby se do profilů vešlo více komor nebo aby se daly podstatně zesílit jejich stěny, jenomže to pak komplikuje instalaci oken. Žádoucích tepelně-izolačních parametrů lze dále dosáhnout i odstraněním kovových výztuží a použitím jiného zpevnění profilu, například skelnými vlákny, ovšem takový plast pak není možné recyklovat.