Rebecca Wintersová: Italská aférka – 2. kapitola
Když se Massimo stane novým tatínkem svému osiřelému synovci Nickymu, potřebuje pomoc. Proto mu připadá jako dobrý nápad vzít s nimi do Itálie i Nickyho krásnou tetu jako chůvu… Julii tento neodolatelný muž od prvního setkání velmi přitahuje. Kouzelná atmosféra italského městečka a dny strávené v jeho přítomnosti brzy prolomí její zábrany a láska na sebe nenechá dlouho čekat.
Když si uvědomila, že na něj zírá, začervenala se. Střetli se pohledem. Hleděly na ni oči v barvě půlnoční černi. Spatřila v nich bolest.
„Promiňte. Byla jsem zabraná do porovnávání vaší a Nickyho podoby. Ani jsem si neuvědomila, že jsem hrubá.“
„Přiznávám se, že jsem dělal to samé. Pietra mi poslala Nickyho fotku. Vy dva máte stejně zlaté vlasy. Jsou mnohem světlejší než vlasy vašeho bratra.“
„Nickyho pravděpodobně časem ztmavnou.“
„Pojďte dál.“
„Děkuji.“ Když procházela kolem něj, zavadila loktem o jeho paži. Pocítila neobvyklé vzrušení.
Vstoupili do salonu se stolem a křesly pro dva. Byla příliš nervózní, aby se posadila.
„Pane Di Rocche -“
„Rozhodně mi říkejte Massimo. Díky Nickyho existenci jsme svým způsobem příbuzní.“
„Tak tedy Massimo -“ řekla se zatajeným dechem a uhladila si vlasy za uši. „Asi přemýšlíte, proč jsem sem přišla místo, abych čekala, až k nám večer přijdete.“
Na jeho neobyčejném obličeji se usadil pátravý výraz, který způsobil, že se jeho únava a trápení staly zřetelnějšími.
„Musel vám to říci váš otec a zřejmě vám také odhalil obsah závěti. Pokud jste zde jménem své rodiny a chcete mě požádat, abych nebral Nickyho pryč, bohužel to jde mimo mě.“
„Uvědomuji si to.“
Shawn a Pietra dali své přání najevo právní cestou. Jevilo se to, že Massimo měl v úmyslu jejich přání ctít. Poznala, že není typ muže, který by toleroval nějaké zásahy do svého života, ať už profesionálního nebo osobního.
Třel si zadní stranu krku. „Když jsem souhlasil s jejich přáním, nikdy by mne nenapadlo, že se tahle tragédie stane.“
„To nikoho.“ Hlas se jí třásl.
„Dnes večer ujistím vaši rodinu, že plánuji přivážet Nickyho zpět do Států na pravidelné návštěvy. A vy všichni jste samozřejmě vítáni ho kdykoli navštívit.“
Chtěla se ho zeptat, kde přesně by to mělo být a jestli čeká, že se její rodina proseká mačetami džunglí, jen aby jeho a Nickyho našli. Ale netroufala si ho provokovat.
„To znamená hodně.“ Naneštěstí nejhorší obavy její matky se naplnili. „Ale já jsem zde ze zcela jiného důvodu.“
Zachmuřil se. Cítila, jak si ji pečlivě prohlíží těma pronikavýma očima. Stálo ji hodně sebepřemáhání, aby neuhnula pohledem.
„Půjdu rovnou k věci. Pokud jste se tajně neoženil jako Pietra a ona neusoudila, že mi o tom neřekne, pak budete potřebovat na chvíli s Nickym pomoc.“
„Přirozeně. Už jsem to zařídil.“
„Tak rychle?“ vystřelila rozzlobeně.
Jeho pohled zchladl. „Mám naspěch, slečno Marchantová.“
„Vsadím se, že to přesně máte,“ procedila přes zuby. „Musela být docela potíž opustit váš drahý výkop a letět sem vypořádat se se synovcem, na kterého jste se od jeho narození neobtěžoval přijet podívat.“
Její kritika způsobila, že mu začala nepatrně cukat čelist. Uvědomila si, že zašla příliš daleko, ale nemohla si pomoci.
„Myslím, že byste to raději měla vysvětlit.“ Jeho hlas skřípal.
„Nic vám nedlužím.“
Julie byla podrážděná. Cítila, že se odtamtud musí dostat, než to přežene.
Třebaže stála ke dveřím blíž, byl u nich dříve a s mužskou hbitostí jí zatarasil východ.
„Přišla jste sem z nějakého důvodu. Chtěl bych ho znát.“
Jeho klamně zdvořilý tón ji neoklamal. Za těmi slovy se skrýval příkaz.
Ten muž byl rozzuřený a nedovolí jí odejít, aniž by si dříve neposlechl vysvětlení. Jestli byli všichni Di Roccheové tak arogantní jako Pietřin bratr, nebylo divu, že Pietra opustila Itálii.
Polilo ji horko. „Bylo by to k něčemu dobré?“ vyzvala ho.
„Vyzkoušejte mě,“ posmíval se s nesnesitelnou domýšlivostí.
„Chtěla jsem vás požádat, jestli byste mě nenajal jako Nickyho chůvu, dokud se nepřizpůsobí. Nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat. Tak bych ho aspoň úplně neztratila.“
Nadzvedl tmavé obočí. Slyšela, jak jeho mysl pracuje. „Pochopil jsem, že máte výbornou práci v San Francisku.“
„Mám. Ale už předtím, než jsem slyšela o podmínkách závěti, jsem plánovala vzdát se jí a pečovat o Nickyho.“
Napřímil hlavu. „Pokud se nemýlím, zapletla jste se s někým, kdo pracuje ve stejné firmě.“
Nemělo by ji překvapovat, že se Pietra svému bratrovi svěřila. Zřejmě byli v bližším kontaktu, než si myslela.
„Byla jsem. Neklapalo to,“ zamumlala. „V tomto okamžiku pro mě nic neznamená víc než Nicky. Právě teď potřebuje stálou lásku a bezpečí. Hrozně postrádá své rodiče.“
Jeho ponurý výraz zesílil. „Samozřejmě.“
„Vraťme se k péči o Nickyho, nemůže to dělat jen tak nějaká žena,“ zdůraznila rozhořčeně.
„Ta žena už byla matkou.“
„Pak to znamená, že je postarší. Jak se jí bude dařit v džungli?“ vykřikla Julie. „Já jsem mladá a ochotná žít kdekoli. Nicky a já bychom se přizpůsobili. Při své práci jsem občas cestovala, proto mám pas. Nechám se naočkovat.“
Zkoumal její tvář. „Co jste dělala za práci?“
„Je to softwarová firma. Příležitostně dělám prezentace produktů pro zahraniční prodejce. Ale zpátky k Nickymu, měl byste vědět, že jsem se od jeho narození o něj starala vždy jeden víkend v měsíci. Začali jsme se seznamovat. Jakmile jsem včera ráno přijela, poslala jsem slečnu na hlídání domů a starám se o něj sama. Chudáček malý je nemocný.“
Zamračil se. „Jak nemocný?“
„Je zvyklý na Pietřino mléko. Včera večer nechtěl pít z láhve, protože nemá rád dětskou výživu. Rozrušilo ho to natolik, že dostal ošklivou vyrážku. Dnes ráno jsem kvůli tomu volala doktorovi a ten mu předepsal mastičku. Další den nebo dva a mělo by to být v pořádku. Ale to není všechno. Stále hledá své rodiče. Žádná jiná žena ho nebude nikdy milovat tak jako já. Začala jsem si získávat jeho důvěru. Brzy se mne naučí přijímat.“
Oči se jí leskly slzami. „I když mne při sepisování té závěti Shawn a Pietra nepovažovali za vhodného opatrovníka, udělám pro ně cokoliv. Milovala jsem je a zbožňuji Nickyho. Je to syn mého bratra. Jak bych nemohla?“
Již řekla všechno, co chtěla. Čekala, že něco řekne. Cokoliv! Když to neudělal, cítila, že vybuchne.
„To jsem vám přišla říct! Ale obhajoba mého případu je pro vás jen ztracená kauza, že? Matka se bála, že by Pietřin strýc mohl pro něj přijet a pokusit se ho vzít od nás pryč. Myslela jsem, že je hysterická, ale ukázalo se, že měla pravdu! Jste stejný jako zbytek klanu Di Roccheů.“
Ztuhl, ale ona už zašla příliš daleko, aby se o to starala.
„Jedete v tom všichni spolu. Síť italských chlapáků, kteří použijí všechny své peníze a postavení, aby získali Shawnova syna a přeměnili ho v dalšího Di Rocche.“
„Už jste skončila?“ ozval se ledovým hlasem.
Sevřela ruce do pěstí. „Ne, dokonce ještě nezačala. Celou tu dobu, kdy jste byl ve Střední Americe, jste se o Pietru nestaral a Nicky vás ani trochu nezajímá. Není pochyb, že ho necháte u svého strýce, kde se o něj bude starat jen nějaká služka. Ve zdech toho vězení se naučí přizpůsobit se jako zbytek Di Roccheových mužů a vy se budete moci svobodně věn