Co je to akantaméba a proč je tak nebezpečná?
Acanthamoeba (česky akantaméba) je rod měňavkovitých prvoků z říše Amoebozoa. Jedná se o běžný kosmopolitní druh měňavky, která se vyskytuje v čistých vodách, kde se živí bakteriemi. Vyskytuje se ve dvou formách, pohyblivých trofozoitech a nepohyblivých cystách.
V oku však tato měňavka způsobuje infekci – oplachování kontaktních čoček a pouzder obyčejnou vodou, jejich skladování ve vodě z kohoutku, umývání obličeje s kontaktními čočkami nebo vyjímání kontaktních čoček mokrými prsty, plavání s kontaktními čočkami bez ochranných brýlí (zdrojem nákazy je voda), případně používání roztoků bez konzervačních přísad není vhodné pro možnost kontaminace akantamébou, která může vyvolat velmi závažný amébový zánět rohovky. Vstupní branou infekce je nejčastěji mikrotrauma rohovky u nositelů kontaktních čoček. Toto onemocnění bylo dříve vzácné, až s používáním měkkých kontaktních čoček došlo k jeho nárůstu. Ten byl zřejmý v letech 2004 – 2005. Jedná se o velmi vážnou komplikaci očí, způsobenou nošením kontaktních čoček, na kterou se okamžitě nasazují širokospektrální antibiotika a léčení není bohužel vždy efektivní. Výskyt ve formě cyst má za následek rezistenci vůči léčbě. Problém v léčení nastává také tehdy, jestliže osoba začne s medikací pozdě. Terapie je dlouhodobá, trvá často měsíce až roky. Americké výzkumy prokázaly, že u 70 % nemocných akantamébou se vyskytoval zároveň Herpes simplex virus.
Akantaméba vnikne mezi kontaktní čočku a oko, které napadne. Napadené oko zpočátku svědí, zašedne a projevuje se jako povrchová keratitida. Postupně se na něm začne vytvářet kruhovitý flíček – infiltrát. U všech pacientů se poté projevuje silnou bolestivostí, fotofobií, zvýšenou slzivostí, otokem víček a sníženou ostrostí vidění. K nejčastějším nákazám dochází v oblastech tropických a subtropických, ale tímto prvokem se můžeme nakazit i v naší zeměpisné šířce. Výskyt onemocnění v ČR připadá na 1 – 2 osoby ročně.
Podle španělských mikrobiologů tvoří lidé s kontaktními čočkami 85 % všech případů zánětů rohovky, které působí prvok rodu Acanthamoeba. Většina roztoků pro uchovávání a čištění kontaktních čoček totiž tyto měňavky neodstraňuje. Téměř stoprocentní čistotu optických pomůcek vám mohou zaručit pouze jednodenní jednorázové kontaktní čočky. Ty se ráno ze sterilního pouzdra nasadí do oka a večer vyhodí.
Při výzkumu testovali španělští odborníci pouzdra uživatelů kontaktních čoček a v 66 % případů prokázali kontaminaci měňavkou rodu Acanthamoeba. Patogenní druhy tohoto prvoka přitom byly objeveny v kontaktních čočkách měsíčních a dvouměsíčních, zatímco u denních nalezeny nebyly. Vědci sledovali také výskyt měňavek v kontaktních čočkách používaných obyvateli Skotska a zjistili, že riziko nákazy je tam výrazně nižší. Je to zřejmě důsledek podstatně teplejšího klimatu na Kanárských ostrovech. Lékaři hledali prostředky, které by návštěvníky Kanárských ostrovů před nebezpečnými měňavkami chránily. Testovali antibiotikum ciprofloxacin a desinfekční prostředek chlorhexidin. Zjistili, že oba prostředky měňavku spolehlivě hubí. Chlorhexidin je dokonce součástí roztoků určených pro uchovávání kontaktních čoček. Jeho koncentrace však nebyla dost silná na to, aby kontaktní čočky před měňavkou spolehlivě ochránila.
Ve Velké Británii onemocní touto nemocí jeden z třiceti tisíc uživatelů kontaktních čoček. Ve Spojených státech je toto číslo patnáctkrát vyšší, zatímco v Holandsku sedmkrát. Ještě donedávna musela mít podle nařízení každá britská domácnost zásobník na vodu, která nebyla vždy dostatečně upravená a chlorovaná. Právě takovéto prostředí je nejvhodnějším místem pro rozmnožování akantaméby.
Určit akantaméby přímo v rohovce můžeme pomocí konfokální mikroskopie. Lze je také prokázat kultivací. Materiálem pro tato vyšetření je nejlépe kontaktní čočka a roztok na její uchovávání, skarifikát nebo biopsie rohovky.